Jak působí hormony štítné žlázy?
Obrovský význam štítné žlázy dokládá působení jejích hormonů. Syntézu T3 a T4 reguluje hormon TSH uvolňovaný hypofýzou. V krvi se v malém množství vyskytují ve volné formě, převážně jsou vázány na bílkoviny. U koček jde především o prealbumin a albumin. Hlavní funkcí těchto hormonů je regulace metabolismu. Ovlivňováním příslušných enzymů aktivují metabolismus sacharidů a tuků v organismu. Stimulují syntézu beta-adrenergních hormonů ve tkáních, čímž aktivují sympatický nervový systém. Působí také na srdce: zvyšováním systolického krevního tlaku a zrychlením srdeční frekvence zvyšují jeho srdeční výdej.
Jód – nezbytný pro činnost žlázy
Když slyšíme o onemocněních štítné žlázy u zvířat i lidí, první nás pravděpodobně napadne jód – a právem. Pro činnost této žlázy má totiž zásadní význam. Je nezbytný pro tvorbu hormonů T4 a T3. V BARF stravě je jód přijímán s potravou, například s rybami, mořskými plody nebo řasami. U řas musíme pamatovat na rozdíly v obsahu jódu v závislosti mimo jiné na části stélky, jejím stáří či místě původu. Vždy je třeba na obalu doplňku z řas Kelp zkontrolovat složení konkrétní šarže. Nadbytek jódu v organismu může způsobit hypertyreózu, která patří mezi nejčastěji diagnostikovaná endokrinní onemocnění starších koček. Vyznačuje se zmnožením tkáně štítné žlázy a nadměrnou produkcí hormonů T3 a T4. Nemocné kočky často hubnou, častěji močí a mají nadměrnou žízeň; bývají také hyperaktivní. Objevuje se zvracení a průjem. Zhoršuje se rovněž kvalita srsti a zrychluje se srdeční činnost. Při léčbě hypertyreózy má velký význam strava s omezeným přísunem jódu. Zároveň je důležité nepodávat žádné pamlsky ani doplňky s obsahem jódu. Kočka také nesmí požírat ulovenou kořist. Hladiny hormonů štítné žlázy je nutné pravidelně kontrolovat. Nebezpečná může být i příliš nízká koncentrace hormonů štítné žlázy v krvi. Tehdy vzniká hypotyreóza, která může být u koček například komplikací po chirurgické léčbě hypertyreózy nebo po léčbě radioaktivním jódem. Primární hypotyreóza se vyskytuje mnohem vzácněji než hypertyreóza. Projevuje se přibýváním na váze, apatií, horší kvalitou srsti či nižší tělesnou teplotou. Po konzultaci s veterinárním lékařem se zahajuje farmakologická léčba. Pokud jde o stravu, je třeba se více zaměřit na odpovídající energetickou hodnotu krmné dávky, aby se u kočky nerozvinula nadváha nebo obezita.
Selen a štítná žláza
Dalším prvkem důležitým pro správnou funkci štítné žlázy je selen. Podílí se na přeměně T4 na T3 a je také součástí glutathionperoxidázy, enzymu s antioxidačními vlastnostmi. Navzdory provedeným studiím nebyla úloha selenu v patogenezi hypertyreózy dosud objasněna, podobně jako v případě flavonoidů. Selen můžeme kočce dodat v potravinách, jako jsou vnitřnosti (játra a ledviny), mořské ryby, svalovina a vejce.
Zinek – nezbytný pro tvorbu hormonů
Zinek je stopový prvek nezbytný pro syntézu hormonů štítné žlázy a také pro jejich přeměnu na aktivní formu. Jeho přísun je velmi důležitý jak při hypotyreóze, tak při hypertyreóze, protože tato onemocnění často provázejí problémy se srstí a zinek příznivě ovlivňuje stav kůže a srsti. Najdeme ho ve svalovině, vnitřnostech (játrech), vejcích (žloutku) a mořských plodech.
Důležité jsou také bílkoviny
Jak víme, bílkoviny jsou nezbytné pro mnoho funkcí kočičího organismu. Význam mají také pro činnost štítné žlázy. Na jejich odpovídající obsah v krmné dávce musíme dbát zejména při sestavování stravy pro kočku s hypertyreózou. Metabolismus je tehdy výrazně zrychlený, což může vést ke ztrátě svalové hmoty a oslabení funkce svalů. Největší množství bílkovin samozřejmě dodáme masem, vnitřnostmi a rybami.
Zdroje:
- van Hoek, I., Hesta, M., & Biourge, V. (2015). A critical review of food-associated factors proposed in the etiology of feline hyperthyroidism. Journal of Feline Medicine and Surgery, 17(10), 837–847.
- Edinboro, C. H., Scott-Moncrieff, J. C., & Glickman, L. T. (2010). Feline hyperthyroidism: Potential relationship with iodine supplement requirements of commercial cat foods. Journal of Feline Medicine and Surgery, 12(9), 672–679. https://doi.org/10.1016/j.jfms.2010.07.011
- Mirowski, A. (2018, 14 marca). Selen w żywieniu psów i kotów. Magazyn Weterynaryjny.
- Gójska-Zygner, O., & Gajger, J. (2021). Objawy chorobowe u kotów leczonych z powodu nadczynności tarczycy. Część I. Patofizjologia i choroby współistniejące. Życie Weterynaryjne, 96(5), 324–331.