Jód patří mezi stopové prvky, což znamená, že jej organismus psa potřebuje pouze ve stopovém množství. Přesto je jeho úloha mimořádně důležitá. Samotné maso a vnitřnosti ve stravě BARF nestačí k pokrytí potřeby tohoto prvku, proto je zpravidla nutná suplementace, nejlépe přípravky založenými na složkách přírodního původu. Je důležité vždy pamatovat na přesný výpočet dávky vhodné pro našeho čtyřnohého společníka na základě doporučení FEDIAF a norem NRC, protože jak nadbytek, tak nedostatek jódu mohou být zdraví nebezpečné.
Jaké funkce jód plní?
Jód je především součástí hormonů štítné žlázy, jako jsou tyroxin (T4) a trijodtyronin (T3). Tyto hormony plní v organismu mnoho důležitých funkcí. Zajišťují správnou termoregulaci a regulují metabolismus. Jejich úloha v reprodukčních procesech je nepostradatelná. Podílejí se také na činnosti oběhové a svalové soustavy. Velký význam mají u mladých zvířat, kterým zajišťují správný růst a tělesný i psychický vývoj. Souvisí to s jejich působením na hypofýzu a pohlavní žlázy. Jsou také nezbytné pro diferenciaci a dozrávání tkání. Jód rovněž pomáhá udržovat kůži a srst v dobrém stavu.
Regulace koncentrace v krvi
Jód je štítnou žlázou pravidelně vychytáván prostřednictvím aktivního transportu. Díky tomuto mechanismu je při odpovídajícím příjmu jeho přísun udržován na přibližně stálé úrovni, přestože obsah jodidů v krevní plazmě kolísá. Na regulaci vychytávání jódu buňkami štítné žlázy se podílí také tyreotropní hormon (TSH), který je uvolňován hypofýzou. Působení hormonů štítné žlázy je kromě toho řízeno pomocí neurotransmiterů, hormonů a enzymů v centrální nervové soustavě, hypofýze, oběhové soustavě a periferních tkáních.
Je suplementace nezbytná?
Potřeba jódu závisí na fyziologickém stavu a stravě psa. Zvyšuje se u fen v období laktace, protože přibližně 10% tohoto stopového prvku organismus vyloučí spolu s mlékem. Pokud jde o stravu, příjem jódu musí být vyšší, pokud obsahuje poměrně velké množství strumigenních látek, takzvaných goitrogenů, které znesnadňují vstřebávání jódu a narušují činnost štítné žlázy. Obsahují je hrách, arašídy, sója a lněné semínko. Suplementace jódu je také často vhodná při nadbytku některých minerálních látek ve stravě, jako jsou arsen, bromidy, fluoridy, kobalt, draslík, vápník nebo mangan. Správnou hladinu jódu potřebnou pro naše zvíře je nejlepší stanovit na základě doporučení FEDIAF a norem NRC. U nemocných zvířat je nejlepší poradit se s veterinárním lékařem, aby se předešlo riziku nežádoucích účinků způsobených například interakcemi s jinými doplňky nebo léky. Při přidávání jódu do stravy lze snadno překročit vhodnou dávku, protože se často používají přípravky přírodního původu, nejčastěji na bázi řas Kelp, v nichž se koncentrace tohoto prvku může mezi jednotlivými šaržemi lišit. Závisí to mimo jiné na době či místě sběru, míře znečištění vodní nádrže nebo na části organismu, ze které pocházejí. Proto je vždy nutné pečlivě číst složení uvedené na konkrétním obalu.
Zdroje ve stravě
Maso a vnitřnosti jsou středně bohatým zdrojem jódu ve stravě a samy o sobě nestačí k pokrytí jeho potřeby. Bohatšími zdroji jsou mořské ryby, vejce a jodizovaná sůl. Velmi často se podávají doplňky na bázi mořských řas Kelp, které mají velmi vysoký, ale zároveň, jak již bylo uvedeno, proměnlivý obsah jódu.
Co způsobuje příliš nízký obsah jódu ve stravě?
Nedostatek jódu ve stravě způsobuje poruchy činnosti štítné žlázy a příliš nízkou produkci hormonů T3 a T4, což vede k hypotyreóze, která je u psů diagnostikována poměrně zřídka. Může se však objevit u psů krmených stravou BARF bez suplementace nebo s nevhodnou suplementací a takové případy byly potvrzeny. V těchto případech bylo pozorováno oboustranné zvětšení laloků štítné žlázy a mírné zvýšení tělesné hmotnosti. Po zajištění správného příjmu jódu ve stravě se funkce štítné žlázy vrátila do normálu. Příliš malé množství jódu ve stravě březí nebo kojící feny může u potomstva způsobit vývojové poruchy.
Lze se jódem předávkovat?
Při neopatrné suplementaci lze bohužel jód snadno předávkovat. Také příliš vysoká koncentrace může způsobit funkční problémy štítné žlázy a její sníženou činnost. Příznaky nemusí být vždy patrné okamžitě. Závisí na věku a zdravotním stavu zvířete i na dávce a době, po kterou je organismus nadbytku jódu vystaven. Patří mezi ně apatie, pokles aktivity, zvýšení tělesné hmotnosti, které nesouvisí se stravou, a horší snášenlivost chladu. Zhoršuje se také stav srsti. Předávkování jódem může být obzvláště nebezpečné u štěňat, která mají velmi citlivý hormonální systém.
Zdroje
- Wedekind, K. J., Yu, S., Kats, L., Paetau-Robinson, I., & Cowell, C. S. (2010). Micronutrients: Minerals and vitamins. W M. S. Hand, C. D. Thatcher, R. L. Remillard, P. Roudebush, & B. J. Novotny (Eds.), Small Animal Clinical Nutrition (5th ed., Chapter 6). Mark Morris Institute.
- Lim, S., Sohn, S.-J., & Hong, Y.-J. (2026). Case report: Diet-associated iodine-deficiency goitrous hypothyroidism in a dog: A longitudinal clinical, endocrine, and ultrasonographic evaluation. Frontiers in Veterinary Science, 13, Article 1761152.
- Castillo, V. A., Lalia, J. C., Junco, M., Sartorio, G., Márquez, A., Rodriguez, M. S., & Pisarev, M. A. (2001). Changes in thyroid function in puppies fed a high iodine commercial diet. The Veterinary Journal, 161(1), 80–84.