Bílkoviny

Bílkoviny jsou základem stravy masožravců. Budují svaly, enzymy, hormony a protilátky, podílejí se na hojení ran a transportu kyslíku [1]. V syrové stravě založené na svalovině je bílkovin obvykle dostatek — skutečným problémem nebývá „málo gramů“, ale nejčastěji nízká kvalita bílkovin.

Kde se vyskytují: Svalovina (drůbež, hovězí, jehněčí, zvěřina, králík), srdce, ryby a vejce poskytují kompletní spektrum aminokyselin. Vnitřnosti (játra, ledviny) mají skvělý aminokyselinový profil, ale přidávají se kvůli vitamínům a minerálům, nikoliv jako hlavní zdroj bílkovin.

Kvalita je důležitější než kvantita

Kolagen z kostí, chrupavek, kůží, uší, krků a pařátů se v kalkulačce počítá jako „bílkovina“, ale z hlediska aminokyselin je téměř bezcenný — obsahuje zanedbatelné množství tryptofanu a sirných aminokyselin [2]. Strava se 45 g bílkovin, kde velkou část tvoří kolagen, poskytuje v praxi méně využitelné bílkoviny než strava s 38 g bílkovin pocházejících ze svaloviny a srdce. Vycházejte ze svaloviny (70–80 % masité složky), nikoliv z kolagenních částí.

Druhové rozdíly

Pes (fakultativní masožravec) reguluje metabolismus bílkovin v závislosti na jejich přísunu a při nedostatku je dokáže do určité míry šetřit. Norma NRC pro dospělého psa je cca 25 g bílkovin / 1000 kcal [1].

Kočka (obligátní masožravec) má trvale vysokou aktivitu enzymů rozkládajících bílkoviny — spaluje je bez ohledu na to, kolik jich přijme, takže při nedostatku sahá po vlastních svalech. Proto je její potřeba zhruba dvojnásobná: norma NRC pro dospělou kočku je cca 50 g / 1000 kcal [1].

Nedostatek: Postupná ztráta svalové hmoty (zvíře hubne i přes příjem potravy), matná a lámavá srst, pomalejší hojení ran, slabší imunita, u mladých jedinců zpomalení růstu. V BARFu nedostatek málokdy vyplývá z doslova malého množství masa — častěji z nadbytku kolagenu nebo z příliš libové stravy, při které organismus spaluje aminokyseliny na energii, místo aby z nich budoval tkáně.

Nadbytek: Mýtus, že „příliš mnoho bílkovin ničí ledviny“, se u zdravého zvířete nepotvrzuje — nadbytek aminokyselin je jednoduše rozložen a močovina vyloučena [1] [3]. Omezování bílkovin má smysl pouze při již existujícím onemocnění ledvin a pod dohledem veterináře. Jediné reálné riziko vysokobílkovinné stravy je tzv. „rabbit starvation“ — nadbytek libových bílkovin při dramatickém nedostatku tuku (např. hubnutí pouze na kuřecích prsou bez kůže).

Pro zvídavé

Syrová svalová bílkovina je stravitelná z více než 90 % a má biologickou hodnotu přes 90, zatímco kolagen — kvůli absenci tryptofanu — blízkou nule [2] [4]. U zvířat na syrové stravě bývá močovina v krvi (BUN) fyziologicky vyšší než na granulích — je to důsledek vyššího příjmu bílkovin, nikoliv samo o sobě známka onemocnění. Interpretujte ji vždy společně s kreatininem, SDMA a klinickým obrazem [3].

Zdroje

1. National Research Council (2006). Nutrient Requirements of Dogs and Cats. National Academies Press. https://nap.nationalacademies.org/catalog/10668/nutrient-requirements-of-dogs-and-cats
2. Li P, Wu G (2023). Amino acid nutrition and metabolism in domestic cats and dogs. Journal of Animal Science and Biotechnology 14:19. https://doi.org/10.1186/s40104-022-00827-8
3. Hand MS, Thatcher CD, Remillard RL, Roudebush P, Novotny BJ (2010). Small Animal Clinical Nutrition, 5th Edition. https://www.markmorrisinstitute.org/sacn5.html
4. Lyu Y, Wu C, Li L, Pu J (2025). Current Evidence on Raw Meat Diets in Pets. Animals 15(3):293. https://doi.org/10.3390/ani15030293