Sacharidy

Ani pes, ani kočka nemají fyziologickou potřebu sacharidů — veškerou potřebnou glukózu si organismus vyrábí sám z bílkovin a tuků v procesu glukoneogeneze [1]. Proto v BARFu není otázka sacharidů „zda vůbec“, ale „jaké a kolik“. A zde začíná jádro věci: mrkev a rýže jsou metabolicky dva odlišné světy. Pojem „celkové sacharidy“ zahrnuje tři zcela odlišné frakce:

• Škrob a využitelné cukry — enzymaticky trávené, zvyšují glykémii, dodávají kalorie (rýže, batáty, brambory, hrášek, banány).
• Rozpustná vláknina — fermentovaná bakteriemi tlustého střeva na mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA), které vyživují střevo; prebiotická role (dýně, jitrocel indický/psyllium). Více v článku Vláknina.
• Nerozpustná vláknina — nefermentovaná, zvyšuje objem stolice (celulóza, slupky, stonky).

20 g sacharidů z dýně a špenátu je hlavně vláknina a voda — energeticky téměř neutrální. 20 g z rýže je škrob zvyšující glykémii. Vždy se dívejte na zdroj, nejen na číslo.

Druhové rozdíly: Pes v průběhu domestikace vyvinul více kopií genu pro pankreatickou amylázu než vlk a toleruje mírné množství škrobu [2]. Kočka jako obligátní masožravec je metabolicky mnohem hůře přizpůsobena: má trvale aktivní glukoneogenezi, minimální aktivitu jaterní glukokinázy a slabou regulaci postprandiální glykémie. Přirozená strava kočky obsahuje méně než 2 % sacharidů v sušině [3].

V čem se vyskytují: V zelenině, ovoci a případných škrobových doplňcích. Nízkoškrobová zelenina (cuketa, špenát, okurka) je energeticky téměř neutrální; dýně a mrkev dodávají trochu cukrů; batáty, rýže a brambory jsou reálné kalorie ze škrobu. Pes netráví celulózu — syrová, nerozmixovaná zelenina prochází trávicím traktem nestrávená, proto je nutné ji rozmixovat nebo lehce povařit.

Nedostatek: Neexistuje. Čistě maso-kostní-vnitřnostní dieta bez zeleniny je plně v pořádku jak u psa, tak u kočky — kalkulačka by neměla hlásit chybu při nulovém podílu sacharidů [1]. Jedinou výjimkou jsou extrémně vytížení sportovní psi, u kterých trenéři přidávají 5–10 % škrobu ve dnech největší zátěže.

Nadbytek: Chronický nadbytek škrobu a cukrů podporuje obezitu, inzulínovou rezistenci, řídkou stolici a nežádoucí fermentaci ve střevě. U kočky je nebezpečnější — je to uznávaný rizikový faktor cukrovky 2. typu; mnoho koček s cukrovkou dosáhne remise po přechodu na syrovou nízkosacharidovou dietu [3]. Ale největší riziko sacharidů nespočívá v nich samotných, ale v tom, co vytlačují: každé procento zeleniny je o procento méně masa, vnitřností a tuku — a s nimi i hemového železa, zinku, taurinu, vitamínů skupiny B a omega-3.

Hierarchie důležitosti

Sacharidy jsou téma třetího řádu. Než je začnete optimalizovat, zkontrolujte bilanci minerálů (vápník, fosfor, jód, zinek), bilanci tuků (omega-6:3), bílkoviny a vitamíny. Zdravý, aktivní pes toleruje 5–15 % zeleniny a ovoce, ale mnoho psů je nedostává vůbec a funguje správně. U kočky je cílem maximálně 3–5 % sacharidů v sušině, přičemž 0 % je plně fyziologické. Dýně a psyllium jsou nejlepšími nástroji při střevních potížích — bez významného obsahu škrobu.

Zdroje

1. National Research Council (NRC) (2006). Nutrient Requirements of Dogs and Cats — brak swoistego zapotrzebowania na węglowodany u psów i kotów. National Academies Press. https://nap.nationalacademies.org/catalog/10668/nutrient-requirements-of-dogs-and-cats
2. American Veterinary Medical Association (2019). Role of carbohydrates in the health of dogs. JAVMA 255(5):546. https://avmajournals.avma.org/view/journals/javma/255/5/javma.255.5.546.xml
3. Verbrugghe A, Hesta M (2017). Cats and Carbohydrates: The Carnivore Fantasy? Veterinary Sciences 4(4):55. https://doi.org/10.3390/vetsci4040055
4. Hand MS, Thatcher CD, Remillard RL, Roudebush P, Novotny BJ (2010). Small Animal Clinical Nutrition, 5th Edition. https://www.markmorrisinstitute.org/sacn5.html