Zpět do databáze znalostí

Poměr zinku a mědi (Zn:Cu) ve stravě psů a koček

Stručný průvodce úlohou živiny Poměr zinku a mědi (Zn:Cu) ve výživě psů a koček.

Poměr zinku a mědi (Zn:Cu)

Zinek a měď soupeří o stejné vstřebávací dráhy ve střevě, proto nezáleží jen na tom, kolik jich v potravě je, ale také v jakém jsou vzájemném poměru. Za optimální poměr Zn:Cu v dietě psa a kočky se považuje přibližně 8–15:1 [1]. Jakmile se tato rovnováha naruší, nadbytek jednoho prvku tiše sabotuje ten druhý — a děje se tak bez ohledu na to, zda se absolutní množství prvků vejde do normy.

Proč záleží na poměru, a ne jen na množství

Zinek a měď se vzájemně antagonizují. Chronický nadbytek zinku — nejčastěji ze suplementů podávaných měsíce „na kvalitu srsti“ — vede k sekundárnímu nedostatku mědi a anémii, která nereaguje na podávání železa [2]. A naopak: nadbytek mědi (např. z velkého množství hovězích jater) narušuje vstřebávání zinku [1]. K tomu se přidává třetí hráč — vápník: příliš mnoho kostí, skořápek nebo vápníkových doplňků blokuje vstřebávání zinku, takže někdy není problémem nedostatek zinku v misce, ale špatná skladba celé receptury [1].

Co to znamená v praxi

  • Příliš vysoký poměr Zn:Cu (nedostatek mědi) — typický pro diety založené na drůbežím mase s drůbežími játry, která obsahují mnohonásobně méně mědi než játra hovězí. Projevuje se vyblednutím a rezavěním srsti a anémií. Řešení: změňte druh jater na hovězí nebo jehněčí, než sáhnete po suplementech. Více v článku Měď.
  • Příliš nízký poměr Zn:Cu (nedostatek zinku vzhledem k mědi) — zrohovatělá kůže na nose, loktech a polštářcích tlapek, matná srst, pomalé hojení ran. U severských plemen (husky, malamut, samojed) je vstřebávání zinku geneticky omezené a mohou vyžadovat dávky 2–3× vyšší, než je norma — toto téma je nutné konzultovat s veterinářem [3]. Nejdříve však prověřte, zda není v krmné dávce nadbytek vápníku. Více v článku Zinek.
  • U koček může být tento antagonismus matoucí: při dietách s velmi vysokým obsahem bílkovin se může hladina zinku pohybovat na hranici normy, zatímco měď je v pořádku — a kožní problémy pak chybně připisujeme samotnému zinku, přestože viníkem je narušený poměr [1].

Praktické pravidlo: nesuplementujte zinek, měď ani železo v jednom jídle — soupeří o vstřebávání. A nikdy nehodnoťte zinek ani měď izolovaně, vždy jako pár.

Zdroje

  1. National Research Council (2006). Nutrient Requirements of Dogs and Cats. National Academies Press. https://nap.nationalacademies.org/catalog/10668/nutrient-requirements-of-dogs-and-cats
  2. Pereira AM, Maia MRG, Fonseca AJM, Cabrita ARJ (2021). Zinc in Dog Nutrition, Health and Disease: A Review. Animals 11(4):978. https://doi.org/10.3390/ani11040978
  3. White SD, Bourdeau P, Rosychuk RAW, et al. (2001). Zinc-responsive dermatosis in dogs. Veterinary Dermatology. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/11360336/
  4. FEDIAF. Nutritional Guidelines for Complete and Complementary Pet Food for Cats and Dogs. https://europeanpetfood.org/self-regulation/nutritional-guidelines/