Měď - Cu

Nezbytná pro vznik a aktivitu červených krvinek, plní funkci kofaktoru v mnoha biochemických reakcích. Bez mědi nebude železo správně zabudováno do hemoglobinu — pes nebo kočka s nedostatkem mědi může mít anémii i při dostatečném přísunu železa [1]. Měď odpovídá také za pigmentaci kůže a srsti (produkce melaninu) a prostřednictvím enzymu lysyloxidázy za tvorbu kolagenu a elastinu — tedy za zdraví pojivové tkáně, kloubů, cév a správné hojení ran [2]. Je to složka, která vyžaduje počítání, nikoliv odhadování od oka: dvě diety se stejným procentuálním podílem jater mohou mít zcela odlišný výsledek obsahu mědi.

V čem se vyskytuje: Játra savců — především hovězí a jehněčí. Drůbeží játra obsahují mnohonásobně méně mědi a sama o sobě téměř nikdy nestačí. Přibližně 5–7 % hovězích nebo jehněčích jater obvykle pokrývá potřebu [2].

Nedostatek: K nedostatkům dochází zřídka při vyvážené stravě s masem a vnitřnostmi. Nejčastější je u diet založených na drůbežím mase bez hovězích či jehněčích jater a v důsledku poruch vstřebávání způsobených nadbytkem zinku, vápníku nebo vitamínu C. Příznaky: rezavění a blednutí srsti (zejména u psů s tmavým zbarvením — černá přechází do rezavého odstínu), anémie, která neustupuje po suplementaci železem, a horší hojení ran [1].

Nadbytek: U většiny zdravých psů a koček je mírný nadbytek efektivně odstraňován játry a vylučován žlučí. Měď se však v játrech kumuluje a chronický nadbytek je poškozuje tiše, bez časných příznaků (měďnatá hepatopatie) [3].

Druhové rozdíly a predisponovaná plemena

Některá plemena psů mají genetickou predispozici ke hromadění mědi v játrech. Klasickým příkladem je bedlington teriér s mutací genu COMMD1, která znemožňuje správné vylučování mědi [4]. Predisponováni jsou také labrador retrívr, dobrman, west highland white teriér a dalmatin [5]. U těchto plemen je rozumné periodicky monitorovat jaterní parametry (ALT, ALP, bilirubin), držet se spodní hranice přísunu mědi a při onemocnění jater konzultovat dietu s veterinářem. Kočky tolerují výkyvy mědi lépe než psi a nemají popsané rasové predispozice k měďnaté toxikóze; při rozumném množství jater je u nich nadbytek málo pravděpodobný [1].

Na co si dát pozor

Zinek a měď si konkurují při vstřebávání — nadměrná suplementace zinku může vyvolat sekundární nedostatek mědi a naopak [1]. Více v článku Zinek. Při anémii nepředpokládejte automaticky nedostatek železa — zkontrolujte také měď (viz Železo). Pokud kalkulačka ukazuje nedostatek mědi, nejprve změňte druh jater na hovězí nebo jehněčí, než sáhnete po doplňku; pokud již hovězí játra používáte, nepřidávejte doplněk mědi bez jasné potřeby.

Zdroje

1. National Research Council (2006). Nutrient Requirements of Dogs and Cats, Chapter 7 — Minerals. National Academies Press. https://nap.nationalacademies.org/catalog/10668/nutrient-requirements-of-dogs-and-cats
2. Amundson LA, Kirn BN, Swensson EJ, Millican AA, Fahey GC (2024). Copper metabolism and its implications for canine nutrition. Translational Animal Science. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC10787350/
3. Center SA, Richter KP, Twedt DC, et al. (2021). Is it time to reconsider current guidelines for copper content in commercial dog foods?. JAVMA 258(4):357. https://doi.org/10.2460/javma.258.4.357
4. van De Sluis B, Rothuizen J, Pearson PL, van Oost BA, Wijmenga C (2002). Identification of a new copper metabolism gene by positional cloning in a purebred dog population (COMMD1/MURR1). Human Molecular Genetics 11(2):165-173. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/11809725/
5. Dirksen K, Fieten H (2017). Canine Copper-Associated Hepatitis. Veterinary Clinics of North America: Small Animal Practice. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/28063745/