Zpět do databáze znalostí

Jód - J ve stravě psů a koček

Stručný průvodce úlohou živiny Jód - J ve výživě psů a koček.

Jód - J

Je nezbytnou stavební složkou hormonů štítné žlázy (tyroxinu T4 a trijodtyroninu T3), které regulují rychlost metabolismu, termoregulaci, činnost srdce a nervové soustavy a také podmiňují správný růst a vývoj štěňat a koťat [1]. Je to jeden z mála minerálů, kterého je v syrové stravě z masa suchozemských zvířat s velkou pravděpodobností nedostatek — vyžaduje vědomou suplementaci. Norma NRC pro dospělého psa je MR 175 µg, RA 220 µg / 1000 kcal ME (horní limit SUL 2750 µg) [1]. Pro dospělou kočku uvádí NRC vyšší hodnoty — MR 320 µg, RA 350 µg / 1000 kcal ME — ačkoliv část novějších studií naznačuje, že reálná potřeba kočky může být nižší než norma z roku 2006 [2].

V čem se vyskytuje: Maso a kosti suchozemských zvířat jsou na jód extrémně chudé. V praxi se dodává ze standardizovaných mořských řas (kelp, např. prášková Ascophyllum nodosum) se známým obsahem jódu na gram. Náhodný sušený kelp „od oka“ je loterie — rozdíly mezi šaržemi bývají až desetinásobné.

Nedostatek: U zvířat krmených komerčními krmivy se prakticky nevyskytuje. Je to však častý problém u nevyvážených domácích diet. Ústí v hypotyreózu (zvíře se stává apatickým, vyhledává teplá místa, rychle tloustne), dermatologické problémy (srst suchá, lámavá a matná) a vole (zvětšení štítné žlázy na krku) [1] [3]. U štěňat a koťat — opožděný vývoj, zejména nervové soustavy. Příznaky se objevují pozdě, proto se jód nehodnotí podle vzhledu zvířete, ale počítá se.

Nadbytek: Rozmezí mezi optimální a nadměrnou dávkou je užší než u většiny minerálů — nezdvojujte dávku „pro jistotu“. Chronický nadbytek (nejčastěji z nekontrolované suplementace) paradoxně také tlumí štítnou žlázu a vyvolává příznaky připomínající nedostatek [4]. U kočky je nadbytek obzvláště riskantní: nízká tělesná hmotnost usnadňuje předávkování kelpem a hypertyreóza je nejčastější endokrinopatií starších koček — dieta s omezeným obsahem jódu dokáže normalizovat hladinu T4 u značné části nemocných koček [5].

Na co si dát pozor

Selen je nezbytný pro konverzi T4 na aktivní T3 (selen-dependentní dejodázy) — při nedostatku selenu nestačí ani správný přísun jódu [1]. U kočky je klíčová stálá, každodenní dávka — výkyvy v přísunu (jednou nic, jednou velká porce ryby nebo kelpu) jsou horší než umírněná, ale stabilní suplementace. Pozor na průdušnice, jícny a maso z oblasti krku — mohou obsahovat zbytky štítné žlázy jatečního zvířete, což znamená podávání hotových hormonů T3/T4, nikoliv jódu. To je samostatný, vážný problém (tzv. dietní hypertyreóza), obzvláště nebezpečný u koček.

Zdroje

  1. National Research Council (2006). Nutrient Requirements of Dogs and Cats. National Academies Press. https://nap.nationalacademies.org/catalog/10668/nutrient-requirements-of-dogs-and-cats
  2. Wedekind KJ, et al. (2010). The feline iodine requirement is lower than the 2006 NRC recommended allowance. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/19906136/
  3. Merck Veterinary Manual. Goiter in Animals. https://www.merckvetmanual.com/endocrine-system/the-thyroid-gland/goiter-in-animals
  4. Edinboro CH, Scott-Moncrieff JC, Glickman LT (2010). Feline Hyperthyroidism: Potential Relationship with Iodine Supplement Requirements of Commercial Cat Foods. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC11149000/
  5. Hui TY, Bruyette DS, Moore GE, Scott-Moncrieff JC (2015). Effect of Feeding an Iodine-Restricted Diet in Cats with Spontaneous Hyperthyroidism. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC4895365/